MOJE “PROČ”

Bude to znít jako klišé, ale klišé nikdy nelže, před několika lety jsem se vybrala na cestu pod vedením svého vnitřního hlasu. Zvolit si takovou cestu znamená říci sbohem pohodlnému životu, který rozum dokáže velmi hezky zabezpečit. Znamená to žít bezpodmínečně šťastně a zodpovědně svobodně, dělat mnoho důležitých rozhodnutí na vlastní pěst, znamená to hodně strachu z neznámého a nabývání schopností, jak se strachem spolupracovat, znamená to hodně neotestovaného stresu a nabývání postojů, jak si ho nevytvářet, znamená to hodně radostných, ale i dost stinných chvil, kdy zjistíte, že jste úplně sami (i když vůbec nejste sami), zvláštní střety se svými komplexy, přiznání si své neschopnosti a zároveň nabývání přirozené schopnosti věřit si. A to všechno dokola na sebezdokonalování. Promiňte mi ty negativa, ale na nich se člověk učí nejlépe.

Já, já, já, já, já … to je všechno? Práce na sobě mi přijde celkem samozřejmá, ale po nějakém čase přišly další otázky. Proč to dělám? OK, děkuji, že mám talent na tvoření oblečení, ale to je všechno? Vždyť dělám JEN oblečení. Jaké je v podstatě MOJE PROČ? Dělám to jen proto, abych si vydělala peníze? Abych měla na nájem, abych měla na jídlo, abych mohla občas někde vycestovat, a abych mohla mít jednoho dne děti? Tyto věci mi osobně přijdou jako přirozená součást života, ale ne jako odpověď na moje proč. Žádný glamour od života nechci (?) A nečekám, tak proč? Proč pokračuji dál, i když věci velmi často nevycházejí ideálně a mnohokrát se ztratím?

Protože poslouchám svou intuici a ta si umí věci vypočítat na úrovni, kterou můj reálný rozum ještě nepřežil a tedy její nedokáže porozumět. “Mozek je tak komplikovaný” stroj “, takže intuice může být častokrát přesnější než běžné racionální přemýšlení,” říká psychiatr Jiří Horáček. Ok, tak při tvorbě a rozhodnutích používám intuici, ale i tak ještě nemám jasnou odpověď na své PROČ.

Poslouchala jsem rozhovor s Jiřím Charvátem, který říkal, že si uvědomil, že je jen ztělesnění vědomí (možná slovo Bůh bude srozumitelnější, ale momentálně je to slovo prý trochu “zastaralé”, v současnosti je docela populární i pojmenování “Vesmír” a možná Buddha vám přijde nejvíce cool ?), které si přišlo na tento svět prostřednictvím něj přežít svou zkušenost. Nyní jistě mnozí z vás nechápou, co píšu haha. Rozumím. Člověk je tvor rozumný, ale to neznamená, že se má neustále řídit tím, co mu rozkáže rozum, protože ve své podstatě se neskládá jen z rozumu, ale také z duše a právě jeho duše je součást celku, který spojuje všech nás – a to je to Vědomí (Bůh, Vesmír, Buddha …). Pokud jdete cestou, kterou vám duše našeptává, tak jdete v souladu s celkem. Při této myšlence jsem zjistila, že mám odpověď na MOJE PROČ.

Oblečení, které tvořím není jen pro mé potěšení. Od úplného začátku je pro vás (toho jsem si byla vědoma už když jsem začínala). Rozumně měli mnozí pravdu, že není normální začínat dělat módu v čase, kdy konkurence je extrémní. Ale doba se od tehdy zcela změnila. Sice najdeme mnoho nádherných věcí v řetězcích za nízkou cenu, se kterou nedokážu bojovat, ale je známý fakt, že toto oblečení je vyrobeno za absurdních podmínek. Někdo v Asii dře za úplné minimum, aby se dívky v Evropě a Americe pěkně oblékli a při tom i ušetřili … Vím, že mnohé z vás si tato fakta uvědomují (nejen v módě) a volají po změně. Právě proto jsem ale ráda, že přesně těm z vás mohu nabídnout alternativu v podobě pomalé módy při které nikdo netrpěl.

Jsem vděčná, že vám čas od času mohu nabídnout návod jak upcyklovat své staré věci a tím zredukovat odpad a zároveň i nadbytečné nakupování. Těším se, že dokážu upcyklovat staré oblečení a tak přispět k redukci odpadu. Jsem nadšená, že vím, co vím a o to víc, když se vám výsledky a průběh mé práce líbí. Jsem překvapená, že se ve mně probouzejí multifunkční nápady a o to šťastnější, když vidím vaši radost byť jen při pohledu jak fungují. Možná mám v nabídce jen pár upcyklovaných kousků a může se vám zdát, že s takovým směšným množstvím svět nespasím a máte pravdu, já sama ho určitě nespasím, ale skládá se moře z malých kapek nebo z jednoho kusu vody?

Když jsem nad tím začala přemýšlet z tohoto pohledu, hned se přede mnou začala rýsovat zcela vylepšená cesta, po které kráčím s vámi ať se děje co se děje. Nevím, proč jsem si to hlouběji uvědomila až nyní, asi jsem se potřebovala soustředit na své strachy, ale díky tomuto uvědomění jsem přirozeně velmi příjemně motivována jít dál s ještě větší odvahou a nabídnout vám ještě více ze svého daru. A to nejen věci k prodeji, ale také návody na upcyklování a inspiraci. Jsem velmi šťastná ze všech, kteří už vědí, že svět a velké věci se skládají z detailů, nedokonalostí a pomalých krůčků a je jen na nás, jak s nimi naložíme. Bez vás by Majoranka neměla smysl.

Děkuji

PS: Chcete číst více podobných článků, nebo vás zajímá, co je nového? Klikněte ZDE a nechte si posílat novinky z dílny Majoranky na svůj email.