Právě sedím a píšu tento článek, oblečená od hlavy až po paty ve věcech od H & M. Jsem módní návrhářka a prosazuji slow fashion.
Myslím, že všichni jste již slyšeli o příchodu fashion revolution / módní revoluce spolu se slow fashion / pomalou módou a o nepřijatelných podmínkách, za kterých vzniká klasická řetězcová fast fashion / rychlá móda. Módní revoluce je něco jako hnutí zastávající smysluplné nakupování oblečení a výrobu pomalé módy – módy od lokálních návrhářů, módy vyrobené za přijatelných podmínek a hlavně z ekologických materiálů.
Jako normální žena jsem se stále stěžovala, že nemám co na sebe, i když skříň praskala ve švech. Vytáhla jsem z ní všechno, co mám – kromě svých výrobků prostě samá fast fashion a nekonečné množství kombinací na 365 až 366 dní v roce. Přestala jsem se stěžovat a přestala jsem nakupovat. Od té doby uběhl rok a nic nepotřebuji, jsem spokojená. Když nemám co na sebe, otevřu skříň. Mám všechno. Řeknete si: ,, Si módní návrhářka, tys to můžeš ušít.” Bohužel, švec chodí bosý. Zatímco pro sebe dokončím letní kalhoty, už je zima … Prostě slow fashion.
Když jsem před zhruba deseti lety začínala vymýšlet oblečení a šít, byly mi velkou inspirací staré věci z naší půdy, respektive materiály, ze kterých byly vyrobeny. Fascinovala mě myšlenka, jak skvěle lze vylepšit stylově nenositelné věci. Nejdřív jsem šila jen pro sebe a postupně jsem ty věci začala prodávat tady, na www.fler.cz . Skvělé bylo na tom i to, že jsem ušetřila na nákupu materiálů. Popravdě, kupování nových materiálů jsem se vyhýbala, protože jsem se bála, že je díky své nezkušenosti zničím a budou to prostě jen vyhozené peníze. Postupem času a po příchodu poptávky po různých velikostech jsem začala při tvorbě kombinovat recyklovaný materiál s materiálem novým. Například tyto šaty:
Vznikly z modrých květovaných šatů z 80tých let a látky, kterou jsem koupila v obchodě za rohem. Díky tomu, že velikost květovaných šatů byla XXL, mi recyklovaný materiál vystačil na 4 různé velikosti. No nespracuj to.
Dnes jsem se svou dlouhodobou kolekcí Majoranka (částečně recyklovanou, částečně z nových materiálů) usídlená v jednom pražském concept storu s vintage oblečením Boho Vintage Concept Store. Jsem součástí fashion revolution no vím, že změna se ze dne na den neděje. Tímto outfitem vám chci přiblížit GREEN a IN mix vintage (rukavice), slow fashion (recyklovaný kabát Majoranka) a fast fashion (sympatické šaty z Reserved):
Kabát je vyroben z pánského saka Marks and Spencer také z 80tých let. Našla jsem ho v sekáči a nejvíce mě na něm zaujala zajímavá červeno-narůžovělá barva. Možná proto ho ještě žádný pán před tím neměl oblečený ? Neváhala jsem a těsně před odstěhováním do Prahy jsem ho kompletně předělala na dámský kus oblečení. Materiál mi vystačil pouze na velikost 36. Zevnitř jsem ho vyplnila zateplovacím materiálem, aby se hodil i do chladnějšího počasí. Kabát mám už i v nabídce a najdete ho zde. Se stylingem a modelingem mi pomohla Katka, která ví velmi dobře, jak vyvolat ten najšmrncovejší dojem. A zato její krásně děkuji.
Krásný a ideální stav by nastal, kdyby jsme všichni nakupovali třeba jen věci od lokálních nebo slow fashion tvůrců. No buďme realisté (ale s reálnými nereálnými sny ?). Jsem velmi ráda, že ve světě zavládla fashion revolution, která poukazuje na nadbytečný konzum, nenormální podmínky zaměstnanců, kteří často v slzách vyrábějí krásu, kterou nosíme (vím, jak šití dokáže bolet). Proto si oblečení, které máme, važme. Ať už je to fast fashion nebo slow fashion. Nikoho nechci přesvědčovat o tom, co je správné, ale do budoucna trošku více přemýšlejme, co kupujeme a zda skutečně potřebujeme mít na sobě každý den něco nového. Přemýšlejme, zda se vyplatí táhnout si domů další odpad a zda se skutečně vyplatí být donekonečna “aktuálně super trendy”.
Prudký obrat na dokonalou slow fashion popravdě ještě nenastává ani u módních návrhářů. Z vlastní zkušenosti vím, jaké je nákladné používání bio a eko materiálů a že ne na každý návrh se dané materiály hodí. Dobrou zprávou ale je, že eko materiály nové generace jsou ve vývoji a už teď se neumíme dočkat, kdy je budeme moci naplno zpracovávat.
Chce to čas.
PS: Chcete takové články číst častěji? Klikněte TU a přihlaste se na ober novinek od Majoranky